Blog

7. 7. 2015

18.9.2014 – Stanovisko ARAS k problematice digitalizace – restaurování – zpřístupňování – filmů a DRA

Vážení kolegové, dovolte mi vyjádřit svůj názor k problematice sporu mezi NFA, tedy Michalem Bregantem a AČK, tedy Markem Jíchou. Celou záležitost sleduji od začátku a nyní, když jsem si řadu věcí vyjasnila, jsem zcela jednoznačně na straně NFA .

Spor je vlastně o komisi složenou z kameramanů (a dále asi i režisérů, zvukařů, střihačů, ale to není zcela vyjasněno), která by při digitalizaci byla mandatorně přidělena jako kontrolor celého procesu digitalizace. Naprosto chápu, že taková situace by nejen proces prodražovala, ale dle mého soudu i významně komplikovala. Jsem přesvědčena, že při digitalizaci filmů, a zvláště těch staršího data, musí mít restaurátor volnou ruku v tom, jak bude postupovat a koho z pamětníků či odborníků k procesu přizve. NFA je členem evropské asociace filmových archivů ACE (a Michal Bregant je člen řídícího výboru), která se řídí při restaurování filmů osvědčenými pravidly. Naopak ustanovení navrhované komise není zárukou toho, že budou jmenovaní za asociaci lidé, kteří o restaurátorské práci a o konkrétním digitalizovaném filmu něco vědí. Kamera i režie jsou profese, v nichž se uplatňuje originalita a osobitost názoru vlastního, ne znalost historické techniky a technologie. Proto je z mého hlediska zárukou správné digitalizace právě restaurátor, archivář, historik, kurátor – člověk, který je profesně zaměřen na práci s historickými materiály a není to nutně tvůrce. On si k sobě bere lidi a volí technologii procesu, která je adekvátní době a dílu a je odpovědný pravidlům, daných jeho asociací, která se problematikou dlouhodobě zabývá.

Tak, jak tomu bylo i doposud, i nadále budou k restaurování zváni kameramani, protože to bylo je a bude potřeba a pravidla archivářů a jejich dosavadní praxe takový postup zaručují. Jen nebude pravidlem, o což usiluje AČK, že lidé delegovaní AČK za kameramany a další delegáti za režiséry, zvukaře, střihače jejich asociacemi, budou mít významný podíl na rozhodování o výsledném digitalizovaném díle. A proč by také měli? Považuji za nesmysl, aby asociacemi delegovaní současní režiséři, kameramani, zvukaři a střihači byli součástí komise, která by měla být respektována při rozhodování v práci restaurátora. O díle, které je předmětem restaurování přitom nemusí vědět zhola nic. Myslím si, že AČK si chce v rámci tohoto procesu přivlastnit větší díl práv, než mu náleží a nedivím se, že si to NFA nechce nechat líbit.

Rovněž často panem Jíchou zmiňovaná obhajoba našich autorských práv mi přijde naprosto irelevantní. Autorská práva vyplývají z platného autorského zákona. Musím říci, že pokud by někdy v budoucnu mohla přijít nějaká neblahá změna v tomto ohledu, viděla bych riziko spíše právě v účasti kameramanů a dalších profesí, kteří jistě budou chtít být uznány za umělecké i v rámci našeho autorského zákona, a v posunu, které by jejich osobité vidění do nových digitalizací mohlo začít vnášet. Tento spor a rozpor byl již naznačen a dotýkají se ho i kritická posouzení DRA. Není to rovněž důvod, proč se do sporu nezapojuje APA?

Mně osobně přijde tento projekt, v rámci něhož probíhá i zkoumání DRA, a který je podpořený 52 milióny, jako plýtvání penězi. Ale pro FAMU je významný a v mnohém jistě i velmi užitečný. Škola o peníze nepřijde, ale musí se také umět dohodnout.

Podporovat lze dobrou věc. Ráda bych podpořila kolegy kameramany a i kolegy dalších profesí již z pouhé kolegiality a pocitu sounáležitosti. Ne ale za cenu toho, že proces dobře rozvíjející se digitalizace u nás svou podporou zkomplikuji. Věřím NFA a Státnímu fondu kinematografie, kteří mají proces na starosti, že svou práci dělají a budou dělat kompetentně.

8.9.2014 Nataša Slavíková, místopředsedkyně ARAS

Stanovisko bylo přijato na zasedání Rady ARAS dne 9.9.2014

Nezařazené
About researchdra